Fc Baník Ostrava

Napsal Fredikuvblog.bloger.cz (») 16. 5. 2013 v kategorii Sport, přečteno: 2116×
dooffy-fcb-choraly-1024.jpg

FC Baník Ostrava



Je český fotbalový klub ze slezské části Ostravy. Klubovými barvami jsou modrá a bílá. Největšími rivaly Baníku jsou AC Sparta Praha a SFC Opava. Přátelské vztahy udržují se Spartakem Trnava (družba už skončila) a GKS Katowice, se kterými má město Ostrava družbu.


Historické názvy

  • 1922 — SK Slezská Ostrava (Sportovní klub Slezská Ostrava)
  • 1945 — SK Ostrava (Sportovní klub Ostrava)
  • 1948 — Sokol Trojice Ostrava
  • 1951 — Sokol OKD Ostrava (Sokol Ostravsko-karvinské doly Ostrava)
  • 1952 — DSO Baník Ostrava (Dobrovolná sportovní organizace Baník Ostrava)
  • 1961 — TJ Baník Ostrava (Tělovýchovná jednota Baník Ostrava)
  • 1970 — TJ Baník Ostrava OKD (Tělovýchovná jednota Baník Ostrava Ostravsko-karvinské doly)
  • 1990 — FC Baník Ostrava (Football Club Baník Ostrava, a.s.)
  • 1994 — FC Baník Ostrava Tango (Football Club Baník Ostrava Tango, a.s.)
  • 1995 — FC Baník Ostrava (Football Club Baník Ostrava, a.s.)
  • 2003 — FC Baník Ostrava (Football Club Baník Ostrava Ispat, a.s.)
  • 2005 — FC Baník Ostrava (FC Baník Ostrava, a.s.)


Historie

Vznik a historie do roku 1937

Klub vznikl 8. září 1922 jako SK Slezská Ostrava, kdy 20 signatářů podepsalo prezenční listinu v restauraci U Dubu. Signatáři, kteří podepsali prezenční listinu, však byli nemajetní horníci bydlící v kolonii Na kamenci. Organizátory byli Karel Aniol,Arnošt Haberkiewicz, Petr Křižák, František Mruzek a Jaroslav Horák. Tým byl oficiálně registrovaný 14. října 1922. Prvním předsedou klubu se stal Karel Aniol. Své první zápasy hrávala Slezská v červeno-bílo pruhovaných dresech. Od dubna 1923 hrál s bílými dresy a modrými trenýrkami. Od té doby jsou to tradiční barvy klubu. K prvnímu zápasu došlo 4. března 1923, kdy SK Slezská nastoupila proti rezervě tehdy silného Slovanu Ostrava.

SK Slezská Ostrava byl tehdy chudý tým, který neměl ani své hřiště. To si obvykle půjčoval od svých městských rivalů za stokorunu. Své vlastní hřiště si otevřel na podzim roku 1925 Na kamenci. Hřiště bylo však kamenité a sotva regulérní. V roce 1934 se klubu podařilo získat pozemky ve Staré střelnici od bohatého průmyslníka Wilczka. Během léta tam bylo postaveno nové hřiště. Mnozí lidé zde chodili bez nároku na odměnu pracovat na stavbu přímo ze směny.

SK Slezská Ostrava začala hrát roku 1923 ve III. třídě župy, což byla nejnižší soutěž. Téhož roku postoupil do divize. Trvalo to však ještě nějakou dobu než se tým dostal do nejvyšší soutěže v Československu . V roce 1934 tým postoupil do moravskoslezské divize. Ze Slezské se stal populární tým a zvedl se o něj veřejný zájem. Derby proti Slovanu Ostrava sledovalo na Staré střelnici 5 400 diváků.

V roce 1934 se klub začal věnovat placení hráčů, což ve stejném roce povolil Československý fotbalový svaz. V divizi se tým držel ve středu tabulky a čelil týmům jako byli např. SK Baťa Zlín a Polonia Karviná. V sezóně 1936-1937 Slezská divizi vyhrála a postoupila do kvalifikačního turnaje o první ligu. SK Slezská čelila několika známým týmům jako třeba DFC Prag nebo Čechie Karlín. Kvalifikaci se ji podařilo vyhrát a poprvé v historii postoupila do první ligy.



Obdobi od roku 1937 do 1952 

V té době hrály v 1. československé lize týmy převážně z Prahy, které byly pokročilé ve všech směrech. Postup do nejvyšší československé ligy byl pro SK Slezská obrovský úspěch. Během své patnáctileté historie se mu podařilo postoupit z nejnižší soutěže až do nejvyšší ligy v zemi. První ligový zápas se hrál na Staré střelnici 22. srpna 1937 proti 1. ČsŠK Bratislava. Ve druhém zápase se v Praze střetl ze Spartou. Přestože ve Spartě hrála většina reprezentačních hráčů, Baník vyhrál 3:2, což byla obrovská senzace. V nejvyšší soutěži se Slezská udržela 3 roky, poté roku 1940 sestoupila do divize.

Slezská Ostrava hrála divizi až do roku 1943, kdy opět postoupila do 1. ligy. Postupem do nejvyšší soutěže se zvýšil u místních lidí zájem o fotbal. Později známý operní pěvec Rudolf Asmus dokonce zazpíval novou klubovou hymnu. V sezóně 1943-1944 se rapidně zvýšila domácí návštěvnost. Zápas se Slávii Praha sledovalo 33 000 lidí. Klub byl zařazen do druhé vrstvy divize (která se nyní jmenovala 2. liga), v roce 1949, ligu však vyhrál a roku 1949 se vrátil zpět do první ligy. Klub změnil své jméno po 2. světové válce a znovu v roce 1948 po komunistickém převratu. Nový stadion Bazaly byl postaven v roce 1959 a byl otevřen 19. dubna 1959.

Období od roku 1952 po rok 1967

V roce 1952 klub přijal název DSO Baník Ostrava. Od té doby se název příliš nezměnil. V sezóně 1954 dosáhl tehdy svého nejlepšího úspěchu, skončil druhý hned za Spartou Praha.V sezóně 1959 hrál Baník naposledy na Staré střelnici. Stará střelnice přestala splňovat podmínky fotbalového svazu. Hřiště nebylo travnaté, ale škvárové a to byl také důvod k jeho uzavření.

V sezóně 1965-1966 byl Baník oslaben po generační výměně. Skončil 13. a sestoupil do druhé ligy. O rok později Baník opět postoupil do 1. ligy. Od té doby se drží mezi elitou v zemi.

Zlatá éra

V sezóně 1972-1973 Baník vyhrál Československý pohár. Jako vítěz domácího poháru postoupil do Poháru vítězů pohárů. Jednalo se o první ostravské vystoupení v evropských pohárech. Tam Baník porazil v prvním kole irský Cork Hibernians FC. V druhém kole byl ale vyřazen německým 1. FC Magdeburg, pozdějším vítězem poháru. V sezóně 1974-1975 Postoupil do Poháru UEFA, kde se probojoval přes španělský Real Sociedad San Sebastian, francouzské FC Nantes a italské SSC Napoli až do čtvrtfinále, kde byl vyřazen německou Borussií Mönchengladbach.

V sezóně 1974-1975 skončil Baník v první lize až na 13. místě a příliš se nečekalo, že by dokázal nějaký zázračný výsledek v další sezóně. Pro další sezónu byl novým manažerem ostravského Baníku jmenován Pražák Jiří Rubáš. Baníku se podařilo odrazit se ze dna a v druhé polovině sezóny se stal poprvé v historii mistrem Československé ligy. Před posledním utkáním v Plzni byl Baník na druhém místě tabulky o jeden bod za Slávií Praha. Baník však vyhrál v Plzni 1:0, zatímco Slavii porazil Slovan Bratislava také 1:0. Díky těmto výsledkům se Baník mohl poprvé v historii radovat z ligového titulu. Tímto také postoupil do poháru mistrů, kde jej ve druhém kole vyřadil Bayern Mnichov, nad kterým ale vyhrál doma 2:1.

Skutečná zlatá éra v historii klubu však teprve začala, když se novým trenérem FCB stal Evžen Hadamczik. Byl to mladý a do té doby široké veřejnosti neznámý trenér bez ligové zkušenosti. V roce 1978 s ním Baník podruhé v historii vyhrál Československý pohár. V sezóně 1978-1979 skončili Ostravané druzí těsně za Duklou Praha. Od té doby Baník neprohrál 74 domácích zápasů v řadě, což znamená, že téměř pět roků nebyl na domácí půdě poražen. V této sezóně Poháru vítězů pohárů se Baník dostal až do semifinále přes Sporting Lisabon, Shamrock Rovers FC a 1. FC Magdeburg. Tam jej vyřadila Fortuna Düsseldorf.

Zlatá éra pokračovala. Nejlepší hráči jako např. Verner Lička a Rostislav Vojáček hráli pravidelně za národní tým. Jiní hráli také pro olympijský tým např.: Petr Němec, Libor Radimec, Zdeněk Šreiner a Zdeněk Rygel. V sezóně 1979-1980 dosáhl Baník svého druhého mistrovského titulu v lize. Druhá Zbrojovka Brno na něj ztrácela 5 bodů. V další sezóně vyhrál Baník titul znovu a postoupil až do čtvrtfinále poháru UEFA. Tam ho vyřadil Bayern Mnichov. V následujících dvou sezónách Baník skončil druhý v ligové tabulce. Po sezóně 1982-1983, trenér Hadamczik odstoupil a tím symbolicky končí zlatá éra klubu.

Konec zlaté éry 

V následujících letech se Baník stáhl z hrotu tabulky. Prošel další generační změnou a týmu, složeným z většiny mladými hráči se v lize nedařilo. Přesto figuroval v horní části tabulky. V sezónách 1988-1989 a 1989-1990 skončil druhý v lize. V roce 1991 naposledy vyhrál Československý pohár, kdy v posledním zápase porazil Spartak Trnava 6:1. To byl na dlouhou dobu jeho poslední úspěch.

V posledních letech 

Od roku 1991 se klub stále propadal. K finančním problémům se připojili i sponzoři, kteří procházeli restrukturalizací po pádu komunismu. Výsledky byly všelijaké. Nejlepším umístěním bylo třetí místo v sezoně 1993-1994. Klub však bojoval o ligové přežití v období 2000-2001, kdy skončil 14. v tabulce, pouhé čtyři body před sestupem.

Po dlouhém trápení však přišel úspěch v sezóně 2003-2004, kdy dosáhl ligového titulu. Baník celou sezónu suverénně vedl tabulku. V této sezóně se stal nejlepším střelcem Marek Heinz s 19 vstřelenými brankami. Po této sezóně však tým prošel dramatickou změnou. Trenéra Františka Komňackého a většinu hlavních hráčů vedení Baníku prodalo, René Bolfa, Jana Laštůvku, Miroslava Matušoviče i Marka Heinze. V další sezóně skončil sedmý v lize, přesto se mu ale podařilo vyhrát Pohár ČMFS. Od té doby se Baník objevoval pravidelně v horní části ligové tabulky a skončil dvakrát na třetím místě.

Klub se i přes své sportovní úspěchy nacházel ve finančních problémech. Došlo k rozprodávání hráčského kádru, v prosinci 2011 dokonce odprodal i stadión na Bazalech. V únoru 2012 změnil klub majitele, když Tomáš Petera prodal svůj 95% podíl společnostem SMK Reality Invest (Libor Adámek), která již vlastnila Bazaly, a PAM market.

V sezóně 2011/2012 skončil Baník rovněž na 14. pozici v tabulce a vyhnul se tak sestupu na poslední chvíli. Vzhledem ke dluhům, se musel klub uskromnit a trenér Radoslav Látal dostal za úkol, připravit mužstvo na novou sezónu s mnohem menším finančním rozpočtem pro A tým. Klub získal dotaci od města ve výši 30 milionů korun na rekonstrukci stadionu Bazalů. Rekonstrukce hrací plochy se platila z peněz fanoušků, kteří prostřednictvím transparentního účtu Zachraňme Baníček!!! zaslali své dary. 


Fanoušci

 

Baníkovští "chachaři" při zápasu s 1. FC Brno.

Jejich domovský stadion Bazaly patří mezi dlouhodobě nejnavštěvovanější v zemi. Často zde můžeme slyšet klubovou hymnu „Baníčku my jsme s tebou!“. Ostravským fanouškům se říká „Chachaři“.

Baníkovští fanoušci se přátelí s polským GKS Katowice. v roce 2006 oslavili 10 let přátelství s GKS Katowice. Další klub, který měl vazby s ostravským Baníkem, je Spartak Trnava. Pro své konfliktní chování, rvačky na stadionech i mimo ně je známé radikální jádro fanoušků Baníku. 


Zajímavosti

  • Pivovar Ostravar ve spolupráci s FC Baník Ostrava vytvořil fotbalové pivo fanoušků Baníku. Fanoušci si zvolili název piva Bazal, neúspěšnými variantami byly Baníček, Baník, nebo Fajne.
  • Další cizinci, kteří momentálně oblékají dres Baníku jsou: chorvatský fotbalista Davor Kukec a Srb Vladan Milosavljev.
  • Do Baníku se vrátili jeho slavní odchovanci Václav Svěrkoš, který si dvakrát utrhl vazy a Marek Jankulovski, který pro stejné zranění odehrál za Baník po svém náhratu pouhých 7 minut a ukončil hráčskou kariéru. Zatím posledním slavným ostravským návratilcem je Milan Baroš, který ukončil smlouvu v Galatasaray SK a vrátil se po 11 letech zpět domů na jarní část sezóny 2012/13.


Bazaly, domov Baníku.


Slavní hráči

  • Marek Jankulovski
  • Milan Baroš
  • Mario Lička
  • René Bolf
  • Marek Heinz
  • Libor Sionko
  • Tomáš Galásek
  • Karel Brückner
  • Radoslav Látal
  • Václav Svěrkoš
  • Radek Slončík
  • Jan Laštůvka
  • Pavel Srníček
  • Luděk Mikloško
  • Zdeněk Pospěch
  • Michal Papadopulos
  • Marek Čech
  • Peter Drozd
  • Martin Lukeš
  • Maroš Klimpl
  • Martin Raška
  • Lukáš Magera
  • Rudolf Otepka
  • Tomáš Řepka

Legendy klubu

  • Václav Daněk
  • Evžen Hadamczik
  • Viliam Hýravý
  • Jiří Křižák
  • Karel Kula
  • Verner Lička
  • Pavol Michalík
  • Luděk Mikloško
  • Tomáš Pospíchal
  • Libor Radimec
  • František Schmucker
  • František Valošek
  • Rostislav Vojáček
  • Miroslav Wiecek
  • Petr Samec
  • Pavel Srníček
  • Zdeněk Rygel
  • Zdeněk Šreiner

Seznam trenérů

  • Glass (1923-1935)
  • Karel Nenál (2/1936-9/1936)
  • Karel Böhm (9/1936-2/1937)
  • Karel Hromadník (2/1937-9/1937)
  • Ladislav Holeček (10/1937-12/1937)
  • Vilém Lugr (1/1938)
  • Karel Böhm (1/1938-23/1938)
  • Karel Texa (3/1938-4/1938)
  • Karel Böhm (4/1938-6/1938)
  • Zdeněk Stefflik (7/1938-6/1939)
  • Antonín Křišťál (6/1939-1/1940)
  • Karel Böhm (1/1940-5/1941)
  • Evžen Šenovský (5/1941-8/1941)
  • Antonín Rumler (8/1941-8/1942)
  • Václav Horák (9/1942-8/1943)
  • František Jurek (8/1943-8/1945)
  • František Bělík (9/1945-2/1946)
  • František Kuchta (2/1946-6/1946)
  • Josef Kuchynka (6/1946-3/1948)
  • Jan Gavač (3/1948-5/1948)
  • Václav Horák (5/1948-1/1949)
  • Miroslav Bartoš (1/1949-10/1949)
  • František Bičiště (10/1949-9/1950)
  • Jaroslav Šimonek (9/1950-2/1951)
  • Rudolf Vytlačil (3/1951-1/1952)
  • Bedřich Šafl (2/1952-11/1952)
  • Jaroslav Šimonek (12/1952-2/1956)
  • Ferenc Szedlacsek (2/1956-4/1957)
  • Antonín Honál (4/1957-5/1957)
  • František Bičiště (6/1957-6/1958)
  • Jaroslav Vejvoda (7/1958-7/1960)
  • František Bufka (8/1960-12/1964)
  • Zdeněk Šajer (1/1965-12/1965)
  • František Bičiště (1/1966-6/1966)
  • Jiří Křižák (7/1966-12/1966)
  • Jozef Čurgaly (1/1967-7/1967)
  • Oldřich Šubrt (7/1967-8/1969)
  • Jiří Rubáš (8/1969-6/1970)
  • František Ipser (7/1970-8/1971)
  • Zdeněk Stanco (8/1971-12/1971)
  • Karel Bučko (1/1972-8/1972)
  • František Šindelář (8/1972-10/1972)
  • Tomáš Pospíchal (10/1972-12/1975)
  • Jiří Rubáš (1/1976-12/1977)
  • Evžen Hadamczik (1/1978-6/1983)
  • Stanislav Jarábek (7/1983-6/1984)
  • Josef Kolečko (7/1984-6/1986)
  • Milan Máčala (7/1986-6/1990)
  • Jaroslav Gürtler (7/1990-6/1992)
  • Ivan Kopecký (7/1992-11/1992)
  • Jaroslav Janoš (11/1992-12/1992)
  • Verner Lička (12/1992-4/1995)
  • Jaroslav Janoš (4/1995-6/1995)
  • Ján Zachar (7/1995)
  • Jaroslav Jánoš (7/1995-8/1995)
  • Ján Zachar (9/1995-7/1996)
  • Petr Uličný (7/1996-9/1997)
  • Verner Lička (9/1997-3/2000)
  • Rostislav Vojáček (3/2000-6/2000)
  • Milan Bokša (7/2000-11/2000)
  • Jaroslav Gürtler (11/2000-4/2001)
  • Verner Lička (5/2001)
  • Jozef Jarabinský (6/2001-5/2002)
  • Erich Cviertna (6/2002-4/2003)
  • Pavel Vrba (5/2003)
  • František Komňacký (6/2003-10/2004)
  • Jozef Jarabinský (10/2004-9/2005)
  • Pavel Hapal (9/2005-6/2006)
  • Karel Večeřa (7/2006-6/2009)
  • Miroslav Koubek (7/2009-10/2010)
  • Verner Lička (10/2010-11/2010)
  • Karol Marko (11/2010-8/2011)
  • Pavel Malura (8/2011-3/2012)
  • Radoslav Látal (3/2012-11/2012)
  • Martin Pulpit (11/2012-

Vyhrané domácí trofeje

  • Československý mistr (3 krát) – 1975/76, 1979/80, 1980/81
  • Československý vicemistr (6 krát) – 1954/1955, 1978/1979, 1981/1982, 1982/1983, 1988/1989, 1989/1990
  • Český mistr (1 krát) 2003/04
  • Vítěz Československého poháru (3 krát) – 1972/73, 1977/78, 1990/91
  • Vítěz Českého poháru (Pohár ČMFS) (5 krát) – 1972/73, 1977/78, 1978/79, 1990/91, 2004/05

Mezinárodní úspěchy

  • Pohár UEFA: postup do čtvrtfinále v sezóně 74/75
  • Pohár vítězů pohárů: postup do semifinále v sezóně 78/79
  • Pohár mistrů evropských zemí: postup do čtvrtfinále v sezóně 80/81


Oficiální stránky : http://www.fcb.cz/index.php

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad
Facebook MySpace Google Twitter Topčlánky.cz Linkuj.cz Jagg.cz Vybrali.sme.sk Del.icio.us

Komentáře

Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel tři a osm